Úvod » Pasivní domy

Pasivní domy

Výstavba, poradenství, technický dozor

Na známém serveru Pasivní domy.cz si můžete přečíst vše o námi prováděném moderním pasivním domě. Jedná se o přízemní stavbu, která si klade za úkol zajistit moderní levné bydlení při nízkých pořizovacích nákladech.

Proč bychom měli chtít nízkoenergetický či rovnou pasivní dům? Náklady na vytápění a ohřev teplé užitkové vody, představují stále se zvyšující položku domácího rozpočtu. Veškeré energie stále zvyšují svou cenu a jen těžko lze předpokládat, že se to někdy změní. Toto se stává velmi závažným zvláště u starších a starých budov, jejichž energetická náročnost je pochopitelně značně vyšší až nesrovnatelná s nejmodernější energeticky nenáročnou stavbou. Pokud i Vy máte či chcete mít svůj dům, tak je logické, že chcete mít co nejnižší náklady spojené s vytápěním a ohřevem teplé vody. Dnes se stal velmi oblíbeným pojem „pasivní dům“. Vyvstává otázka zda je nutné zrekonstruovat stávající či postavit nový dům, tak, aby se mohl nazývat přímo pasivním domem.

Bylo by to dobré, ale úplně nutné to není

Zkusím vysvětlit proč pasivní dům je velmi dobrý, ale není přímo nutný, pro malé provozní náklady. Platí to zvláště pro rekonstrukce, kde dosáhnout parametrů pasivního domu, pokud toho vlastně dosáhnout lze, není vůbec jednoduché a hlavně to může být velmi finančně náročné, což je samozřejmě velmi podstatné. U novostavby to bude samozřejmě snažší, ale jen za předpokladu, že s myšlenkou stavby pasivního domu budeme pracovat již od projektu, nebo lépe řečeno, od výběru pozemku. Pro zjednoduššení v našich podmínkách budeme uvažovat o vlastnostech takového domu podle norem v ČR z dotačních podmínek programu Nová zelená úsporám pro novostavby.

Nyní se seznámíme s dělením budov do kategorií podle energetické náročnosti.

  • První řádek značí kategorii energetického štítku budovy.
  • Hodnota druhého řádku znamená roční spotřebu kWh pro vytápění a chlazení domu přepočtenou na m2 vztažné plochy domu.
  • Třetí řádek uvádí používané označení domu.

A+

A

B

C

D

E

F

G

<15

<51

51-97

98-142

143-191

192-240

241-286

286>

Mimořádně úsporný

Nízko-energetický

Energeticky úsporný

Standartní

Nevyho-vující

Nehospo-dárný

Velmi nehospo-dárný

Mimořádně nehospo-dárný

Uvedené údaje samozřejmě nevypovídají o tom, kolik v jednotlivých kategoriích budeme reálně platit za vytápění protože pro celkovou spotřebu je nutné hodnoty vynásobit plochou daného domu.

Tedy plocha stavby je velmi důležitá. Jako příklad uveďme výběr při koupi domu s energetickým štítkem B (90kWh/m2/rok) o ploše 150m2 a domu s energetickým štítkem C (99kWh/m2/rok) o ploše 135m2. Násobkem hodnot zjistíme snadno, že dům kategorie C, ale menší plochy, bude za rok vyžadovat na vytápění menší sumu. Z toho také plyne, že dosažení kategorie A+ bude vždy méně složité u domů větších než malých. To je nutné si vše uvědomit, při úvahách o tom, zda se pokusit stavbu pasivního domu. Není tedy zcela nutné, aby novostavba byla označena za pasivní dům, ale aby splnila naše představy o bydlení, o rozloze, tvaru, počtu podlaží, a to vše při co možná nejmenších nákladech na vytápění.

Jak je patrné, tak největší zastoupení mezi stávajícími rodinnými domy bude mít patrně kategorie C.

U novostaveb bychom předpokládali nejčastěji kategorii B, u lepších kategorií dokonce kategorii A.

Jako pasivní dům je u nás označován nízkoenergetický kategorie A <20 a kategorie A+ . Přičemž jsou dány i další podmínky.

Při úvahách o stavbě mimořádně úsporného domu a u domu splňujícího podmínky pasivního domu,  musíme uvažovat hlavně o ekonomičnosti takového záměru, čímž je myšlena návratnost investic do takovéto finančně náročnější stavby. Velmi rychle zjistíme, že splnění všech podmínek kategorie pasivního domu je finančně náročné, a oproti normálnímu nízkoenergetickému domu kategorie A bude návratnost zvýšených investic formou úspory nákladů na vytápění opravdu dlouhodobá až téměř nereálná. Proto na stavbu nízkoenergetických a pasivních domů lze v současné době získat dotaci z programu

Nová zelená úsporám pro novostavby

a to ve třech výších dotační podpory podle energetické náročnosti domu za předpokladu splnění dalších podmínek.

Označení podpory

Spotřeba energie na vytápění a chlazení

Spotřeba primární neobnovitelné energie

Test neprůvzdušnosti

Řízené větrání s rekuperací

Výše dotační podpory pro stavbu, projekt a test neprůvzdušnosti

B0

A <50 kWh/m2/rok

<120 kWh/m2/rok

1,0

ano

105.000,-

B1

A <20 kWh/m2/rok

<90 kWh/m2/rok

0,6

ano

335.000,-

B2

A+ <15 kWh/m2/rok

<60 kWh/m2/rok

0,6

ano

485.000,-

Pro zlepšení energetické náročnosti stávajících staveb nyní probíhá řada programů

Nová zelená úsporám pro rekonstrukce

Pokud se tedy rozhodnete pro budoucí energetickou úsporu, tedy svou budoucí novostavbu posunout do kategorie

Pasivní dům a získat dotaci z programu NZÚ

na podporu ekologických novostaveb bude třeba dodržet tyto podmínky

  • Energie na vytápění a chlazení nesmí přesáhnout 15,20 či 50 kWh/m2/rok

  • Spotřeba primární neobnovitelné energie na vytápění, chlazení a ohřev teplé vody nesmí přesáhnout 60,90 či 120 kWh/m2/rok

  • Stavba musí být vybavena nuceným větráním s rekuperací tepla

  • Test neprůvzdušnosti musí být proveden s předepsaným výsledkem

  • Konstrukce je nutné realizovat zodpovědně a bez tepelných mostů

  • Realizace funkčního stínění osluněných oken, tak aby nedošlo k přehřívání interiéru

  • Ani u nejmenší prosluněnné místnosti nesmí kontrolní výpočet stanovit ohřátí interiéru na více než 27 stupňů Celsia

Může se to zdát snadné, ale dosáhnout prvních dvou bodů není v žádném případě samozřejmostí, zvláště u podpory B1 a B2 je nutné o těchto podmínkách uvažovat, již při přípravě projektu. To znamená, že pokud kupujeme pozemek, tak bude asi nejlepší ten, se vstupem od severu a zahradou k jihu. Pokud již pozemek vlastníte, přichází na řadu studie budoucí stavby. Zde je třeba umístit okna obytných místností na JV, J nebo JZ pro dosažení co největších slunečních zisků v topném období. Pokud se podaří tepelné vlastnosti studie naladit stanovením izolace obálky budovy do požadované úrovně přichází další, ještě náročnější oříšek. Dosáhnout požadované maximální úrovně spotřeby primární neobnovitelné energie. Zde záleží nejen na náročnosti vytápění a ohřevu vody, ale také na druhu topidla a nositeli energie. Zjednoduššeně lze říci, že nejhorším energonositelem je elektřina, protože její spotřebované množství se pro výpočet spotřeby primární neobnovitelné energie násobí v ČR třemi. To je dáno způsobem výroby elektřiny v ČR, v jiných zemích může být toto číslo menší. Při použití elektrické energie jako hlavního energonositele bude většinou nutné nejen použít tepelné čerpadlo, ale dojde i na použití fotovoltaiky nebo solárního ohřevu. Naopak nejlépe je na tom například použití pelet, protože se jedná o obnovitelný zdroj. Projekt stavby musí pak provádět projektant se znalostmi v řešení pasivních domů či rovnou s PHPP (Passive House Planning Package ), a s podmínkami programu NZÚ. Je nutné aby projektant disponoval programem pro výpočet spotřeby energií stavby a dokázal jej samozřejmě také správně ovládat. Pokud je projektant pro svůj projekt schopen jako službu také vyřídit přislíbení dotace NZÚ, tak jste na velmi dobré cestě. Pozor, však na zásadní věc. Realizace stavby pasivního domu se může velmi lišit od způsobu výstavby, na kterou jsou naši svépomocní stavitelé a řemeslníci zvyklí z minulosti, či svého okolí. Bude třeba, aby stavbu realizovala zkušená firma, nebo aby na stavbě byl pokud možno co nejvíce přítomen odborný stavební dozor nebo stavbyvedoucí znalý problematiky pasivních domů. Podle mého názoru je zcela nejlepší svého dozora nebo stavbyvedoucího mít vybraného dříve než dojde k zahájení projekčních prací. Důvodem je vhodnost spolupráce dozora či stavbyvedoucího přímo s projektantem, již ve fázi přípravy projektu, což by mělo přinést úsporu nákladů na budoucí realizaci stavby.

Několik soukromých názorů na projektování pasivních domů

  • jako stavební technik s mnoholetou praxí, upřednostňuji pasivní dům, jako těžkou stavbu s co největší vnitřní hmotou materiálů, které jsou tepelně izolované

  • podle mých poznatků, které vycházejí deklarovaných hodnot výrobců jednotlivých materiálů obálky domu a výpočtů, není možné dosáhnout či se vůbec přiblížit potřebným hodnotám bez použití masivní venkovní tepelné izolace, tedy žádný zdící systém ať už cihelný či porobetový systém jakékoliv tloušťky nemůže být použit samostatně
  • čím větší tepelná akumulace tím větší tepelná pohoda

  • pokusem v Passivhaus Institutu v SRN bylo prokázáno, že čím hmotnější je stavba, tím kratší je pak topná sezóna, což zcela jasně hovoří proti dřevostavbám

  • vysoká hmota stavby umožňuje maximální realizaci slunečních zisků v počátku a konci tepelné sezóny, protože naopak u lehkých staveb dojde při náhlém slunečním zisku v okrajových měsících topné sezóny k přehřátí interiéru z důvodu absence akumulace

  • podle mého názoru je vhodnější patrová stavba než podkrovní z důvodu akumulace a zpětného vyzařování

  • u malých staveb je lepší se soustředit na poměr kvality stavby a její ceny, než na snahu o dosažení parametrů nutných pro získání dotace, protože ta se zdá nedosažitelná. Z důvodu poměru A/V tak i dobře provedená stavba s malou spotřebou energie pro vytápění,  však po přepočtu na plochu nedosáhne na maximální hodnotu 15kWh/m2/rok

  • i malá nenákladná stavba s plochou např. 80 m2 a energetickou náročností na vytápění např. 40 kWh/m2/rok, sice nezíská dotaci NZÚ, ale umožní kvalitní, moderní a levné bydlení, protože předpokládaná spotřeba energie na vytápění činí 3.200 kWh/rok

  • kvalitně vymyšlený pasivní dům by neměl potřebovat klasické topení

  • nemělo by platit, že zvýšené náklady na stavbu pasivního domu znamenají pouze předplacení vytápění klasické stavby

  • jediným 100% správným osazením oken je předsazená montáž, ale vzhledem k velmi náročné montáži se jedná o finančně problematickou záležitost a proto se i do pasivních domů okna za určitých podmínek okna s úspěchem osazují do vnějšího líce zdiva s následným dostatečným překrytím fasádním izolantem

  • u pasivního domu bych se hodně rozmýšlel, zda mi krbová kamna či krb přinesou energetickou výhodu vzhledem k velkému výkonu v porovnání se spotřebou domu a vzhledem k nutnosti komína

  • náklady na komín a krbová kamna, bych raději použil na FV elektrárnu, kterou na rozdíl od krbu mohu používat nesrovnatelně více než pár dní v roce, po které pasivní dům užije efektivně teplo krbových kamen

  • doporučil bych co nejméně různých technologií pro ohřev vody, vytápění a větrání, protože vzájemná spolupráce systémů je problematická, v některých případech nemožná

  • důležitým parametrem pasivního domu, by podle mého názoru měly být nepřímé náklady na bydlení, tedy náklady na údržbu nejen technologií, ale domu jako takového, a podle toho by měl být pasivní dům již také navrhován

  • při zařizování pasivního domu bych doporučil pečlivý výběr domácích a kuchyňských spotřebičů, podle jejich energetické třídy

  • jako zdroje osvětlení použít pouze LED

Pokud máte zájem, neváhejte se na naši společnost obrátit, těšíme se na jakoukoli formu spolupráce.

Dudek Petr - technik pozemních staveb a jednatel společnosti.

tel.: 737 239 780

info@hanynet.cz